Karlštejn: Symbol českého království

Vznik a účel hradu

Hrad Karlštejn byl založen roku 1348 císařem Karlem IV. jako jeho soukromý hrad a místo pro uložení říšských korunovačních klenotů, svatých relikvií a dokumentů. Název hradu pochází od jeho zakladatele - původně se jmenoval Karlův kámen (Karlstein).

Karel IV. vybral pro stavbu hradu strategické místo na vysoké skále nad řekou Berounkou, přibližně 30 kilometrů jihozápadně od Prahy. Poloha hradu nebyla zvolena náhodou - měla symbolizovat blízkost k nebi a božské moci, kterou si Karel IV. jako římský císař nárokoval.

Architektonické skvosty

Hrad Karlštejn představuje jedinečný příklad gotické hradní architektury 14. století. Celý komplex je koncipován jako stupňovitá stavba, kde jednotlivé části hradu symbolizují hierarchii tehdejší společnosti a blízkost k Bohu.

Císařský palác

V dolní části hradu se nachází Císařský palác, který sloužil jako reprezentativní část pro přijímání hostů a jednání. Palác obsahuje několik významných místností:

• Rytířský sál - největší místnost paláce určená pro slavnostní příležitosti
• Audiční sál - místo pro úřední jednání a přijímání poddaných
• Císařské komnaty - soukromé apartmá Karla IV.

Mariánská věž

Mariánská věž tvoří střední část hradního komplexu a je zasvěcena Panně Marii. Nachází se zde kostel Panny Marie s cennými gotickými freskami a kaple sv. Kateřiny, která obsahuje jedinečné nástěnné malby s portréty českých panovníků a svatých.

Velká věž

Nejvyšší částí hradu je Velká věž s kaplí svatého Kříže - nejposvátnější místností celého hradu. Právě zde byly uchovávány korunovační klenoty Svaté říše římské a další svaté relikvie. Kaple je vyzdobena drahými kameny, zlatem a malbami mistra Theodorika.

Kaple svatého Kříže - klenot gotického umění

Kaple svatého Kříže je bezesporu nejcennější částí celého hradu. Její výzdoba patří mezi vrcholná díla evropského gotického umění. Stěny kaple pokrývá soubor 129 deskových obrazů mistra Theodorika, které zobrazují svaté, anděly a Krista.

Jedinečnost kaple spočívá také v použití polodrahokamů - celé stěny jsou vykládány ametysty, jaspisy a chalcedony. Hvězdná klenba symbolizuje nebeskou sféru a vytváří dojem, jako by se návštěvník nacházel v nebeském království.

Život na hradě

Karlštejn nebyl běžným rezidenčním hradem. Karel IV. zde pobýval pouze při zvláštních příležitostech, především při modlitbách a meditacích. Ženám byl vstup do nejvyšších částí hradu zakázán - dokonce ani císařovna Elisabeth Pomořanská nesměla vstoupit do kaple svatého Kříže.

Hradní život se řídil přísným ceremoniálem. Každodenní provoz zajišťovala početná služba, která se starala o údržbu hradu, ostrahu pokladů a přípravu císařských pobytů. Hrad měl také vlastní duchovní správu v čele s proboštem.

Historické události

Během husitských válek v 15. století byl Karlštejn obléhán husitskými vojsky, ale nikdy nebyl dobyt. Korunovační klenoty byly z bezpečnostních důvodů převezeny do Prahy na Pražský hrad.

V průběhu staletí hrad postupně chátral a ztrácal svou původní funkci. Největší změny nastal v 19. století, kdy byl pod vedením architekta Josefa Mockera provedena rozsáhlá novogotická přestavba, která výrazně změnila původní vzhled hradu.

Karlštejn dnes

Dnes je hrad Karlštejn jednou z nejnavštěvovanějších památek v České republice. Návštěvníci mohou projít několika prohlídkovými trasami:

• Základní trasa - prohlídka Císařského paláce a Mariánské věže
• Trasa II - kaple svatého Kříže (pouze s předchozí rezervací)
• Večerní prohlídky - atmosférické prohlídky při svíčkách

Praktické informace pro návštěvníky

Hrad je otevřen celoročně s výjimkou některých svátků. Doporučujeme rezervovat si vstupenky předem, zejména během letní sezóny. Z nádraží ve vesnici Karlštejn vede k hradu příjemná procházka dlouhá asi 1,5 kilometru.

Pro milovníky historie a architektury je Karlštejn naprosto nezbytnou zastávkou. Hrad představuje jedinečný doklad o slávě českého království za vlády Karla IV. a o mistrovství středověkých stavitelů a umělců.